Soňa Červená

1925 – 2023 

Soňa Červená pocházela z pražské rodiny JUDr. Jiřího Červeného, zakladatele Červené sedmy původem z Hradce Králové, a Žofie Bergerové z Liberce. Na profesionální dráhu vstoupila v Praze v obnoveném Osvobozeném divadle Jiřího Voskovce a Jana Wericha a v Hudebním divadle v Karlíně také po boku Vlasty Buriana a Oldřicha Nového. Cíleně však směřovala k opeře, přijala operní angažmá v Brně a opakovaně hostovala v Praze. Po vítězství v pěvecké soutěži ve Varšavě se představila i v Moskvě a Kyjevě a přijala nabídku angažmá ve Státní opeře Pod lipami v Berlíně. Hostovala v Salcburku a Vídni a trvaleji po řadu sezon zpívala zejména v Bayreuthu, Frankfurtu, San Francisku a Los Angeles. Souběžně vystupovala po celé západní Evropě, nejčastěji v Německu, Švýcarsku, Francii, Španělsku a Itálii. Proslula v operních rolích Orfea, Cherubína, Ulriky, Azuceny, Erdy, Brangäny, Dalily, Carmen, Herodias a Klytaimnestry. Ve světě se zasloužila o interpretaci děl Leoše Janáčka v češtině, sama jako Zefka, Stařenka a Kabanicha. Spolupracovala s předními umělci své doby – s dirigenty Karajanem, Kubelíkem i Boulezem, s režiséry Felsensteinem, Wagnerem i Wilsonem, na scéně byla partnerkou Maria del Monaca a Tebaldiové i Corelliho a Gjaurova, znala se s Callasovou, Domingem i Pavarottim. Nadšeně se věnovala nové koncertní tvorbě, mnohdy komponované pro ni. Po třiceti sezonách volně přešla z operní dráhy do hamburského činoherního a hudebního divadla Thalia, s nímž hostovala v režiích Roberta Wilsona také v Riu de Janeiro, Hongkongu a Sydney.

Po návratu do rodné Prahy byla její vystoupení ctí pro scény Národního divadla a koncertní síně České, Brněnské, Královéhradecké a Teplické filharmonie často při premiérách děl jí věnovaných. Nová díla pro Soňu Červenou komponovali Sylvie Bodorová, Aleš Březina, Tomáš Hanzlík, Jan Klusák, Otomar Kvěch, Marko Ivanović, Jiří Štědroň a Jan Zástěra. V sepětí se soubory Národního divadla nově hostovala také v Plzni, Litomyšli, Hradci Králové, Olomouci, Třebíči, Bystřici pod Pernštejnem, Ostravě, Nitře, Bratislavě, Banské Bystrici, Budapešti, Bělehradě, Neapoli, Madridu, Remeši, Linci, Vratislavi, Helsinkách, Soulu a New Yorku.

Obdržela nejvyšší vyznamenání – tituly komorní pěvkyně a Dáma české kultury, zlatou medaili J. F. Kennedyho, ceny Thálie, Alfreda Radoka a Classic Prague Awards, medaili Artis Bohemiae Amicis, státní medaili Za zásluhy, Granátovou hvězdu Bohemian Heritage Fund, Cenu Trebbia a četné další. Byla jmenována čestnou členkou Státní opery Praha a čestnou občankou hlavního města Prahy, městské části Praha 2, Hradce Králové a Lázní Toušeně, kde trávila léto. Její poslední operní rolí byla Hraběnka v Čajkovského Pikové dámě v Mahenově divadle v Brně na jaře 2022, její poslední koncertní úlohou byla melodramatická postava Svaté Ludmily v oratoriu Jana Zástěry Nádech věčnosti, naposledy provedená v Lateránské bazilice v Římě italsky 29. září 2022.

Na divadelních jevištích a v koncertních sálech pěti kontinentů světa zářila svými talenty po plných 75 sezon na scénách ve více než 5500 vystoupeních v operách, činohrách, muzikálech i operetách, v melodramech, recitaci a filmech, i nadáním spisovatelky a překladatelky. O všechno se zajímala, ve volných večerech navštěvovala opery, činohry i koncertní síně a kina, pokud je měla v dosahu, vášnivě ráda četla ve čtyřech jazycích.